Jak vybrat vybavení podle velikosti sálu

První otázka nezní, kolik máš metrů, ale kolik lidí má cvičit současně. Sál o velikosti 80 m2 pojme dvanáct lidí na lekci s podložkou a stepem nebo čtyři lidi pracující s osou na platformě. Je to stejná plocha a dvě zcela odlišné objednávky.

Pro skupinové lekce počítáme jedno stanoviště na účastníka: podložka, step a sada mikrozávaží, tedy zhruba 4 m2 na osobu včetně rozestupu. Pro dvanáct lidí to zabere téměř 50 m2 a zbytek sálu tvoří uličky, vstup a místo na vybavení po tréninku. Kdo naplánuje jen stanoviště, ten po měsíci skladuje podložky opřené u zdi.

Zóna volných vah se řídí jinou matematikou. Platforma s osou a sadou bumperů zabere zhruba 6 m2 včetně bezpečnostní zóny a stojan na osy je potřeba umístit tak, aby se u něj dva lidé bez problémů vyhnuli. Tady je lepší mít méně stanovišť a plnou sadu kotoučů než naopak.

Nejčastěji opomíjenou položkou v projektu je skladování. Stojan na podložky, trn na kotouče a držák na osy zaberou dohromady pár metrů u zdi, ale uvolní celou podlahu. Bez nich leží vybavení tam, kde skončil trénink, a opotřebovává se dvakrát rychleji.

Praktický postup vypadá takto: spočítej účastníky, naplánuj zóny a teprve potom vybírej konkrétní modely. Na závěr si nech zhruba patnáct procent plochy jako rezervu na uličky a vybavení, které dokoupíš ve druhém roce. Pokud to chceš přepočítat na konkrétní půdorys, projektový specialista to s tebou projde hned při prvním hovoru.